Jeskyně Na Špičáku - přírodní poměry
GEOLOGIE
Složitá geologická stavba Králického Sněžníku, Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor, Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny je výsledkem dlouhého a komplikovaného vývoje, trvajícího více než miliardu let. Proto je převážná část zdejších hornin hluboce metamorfována, tj. přeměněna v tzv. krystalické horniny - krystalinikum.
Od systémů hlubokých zlomů, protínajících území ve směru SV–JZ, leží západním směrem horniny lugické geologické oblasti, pravděpodobně starohorního (proterozoikum) původu. Na východ jsou horniny moravskoslezské oblasti, se vznikem pravděpodobně ve starohorách až starších prvohorách (paleozoikum). Původně mořské sedimenty poměrně pestrého složení, s vložkami vulkanitů, byly intenzívně zvrásněny, rozlámány a opakovaně metamorfovány zejména variským vrásněním na konci prvohor. Na tomto procesu se podílel i hlubinný magmatismus, jehož výsledkem je žulovský granitoidní masív. Horniny byly přeměněny na ruly, svory, fylity, grafitické břidlice, kvarcity a erlany. Vápence a dolomity rekrystalovaly za vysokých tlaků a teplot na mramory (krystalické vápence). Již tehdy byla původně souvislá vápencová souvrství rozlámána na menší tělesa, ve kterých v průběhu následujících dlouhodobých procesů začaly vody vytvářet krasové jevy.
Další výrazné změny a hrubou dnešní podobu oblasti vtisklo alpinské vrásnění ve třetihorách, které obnovilo pohyby na starších zlomech a vytvořilo podmínky pro vznik dnešního horského reliéfu. Staré krasové jevy v podstatě zanikly a začala se vytvářet jejich nová, dnešní podoba. Ve starších čtvrtohorách (pleistocén) zasáhl do území od severu kontinentální ledovec. Jeho výsledkem jsou ledovcem ohlazené kopce – oblíky, zbytky ledovcových morén s dovlečenými bludnými balvany exotické červené severské žuly, obroušené úlomky hornin – hrance i mocné polohy tzv. glacifluviálních sedimentů – štěrků naplavených tajícími vodami. Ledovec a jeho vody výrazně ovlivnily i vývoj jeskyně Na Špičáku.
Mocnější polohy vápenců s krasovými jevy a jeskyněmi vystupují zejména v pestrých souvrstvích tzv. stroňské skupiny v masivu Králického Sněžníku a v ještě větším rozsahu v tzv. pásmu Branné, které tvoří téměř souvislý pruh od Olšan na jihu až po Lázně Lipová na severu (jsou v nich zpřístupněné jeskyně Na Pomezí), kde na ně navazují vápencové ostrovy metamorfovaného pláště hornin žulovského masivu, mezi které patří i supíkovické mramory s jeskyní Na Špičáku.
Významnými produkty metamorfózy hornin v jesenické oblasti jsou četná ložiska nerostných surovin včetně zlata. V těsné blízkosti Špičáku se ve středověku těžilo zlato v revíru Hemberg. Z jesenických lokalit pochází i mnoho překrásných ukázek vzácných minerálů v řadě muzejních sbírek.
KRÁPNÍKOVÁ VÝZDOBA A MINERÁLNÍ VÝPLNĚ
Jeskyně Na Špičáku nepatří mezi jeskyně oplývající bohatou krápníkovou výzdobou. Mnoho výzdoby už zničili její návštěvníci v průběhu staletí. Přesto se dochovaly masivnější sintrové náteky na stěnách a částech podlah i drobné stalaktity a záclonky ve výklencích. Za zmínku stojí i malé sintrové jezírko ve Velkém dómu. Pozoruhodným jevem je současná, poměrně rychlá tvorba nových krápníkových útvarů, zatím v podobě tenkých dutých brček a malých záclonek. Jeskyně je také jednou z mála lokalit s výskytem nickamínku – bílé kašovité hmoty, v podstatě nezpevněného sintru. Na stěnách a stropech některých chodeb i v současnosti poměrně rychle přibývá a jeho bílé povlaky krášlí jeskyni, starší suché polohy vytváří agregáty květákovitých tvarů.
Fotografie: Kamila a Jiří Šírovi
FAUNA
Jeskyně je významným zimovištěm letounů.
Na zimovišti bylo zatím zjištěno 7 druhů letounů (regionálně významné zimoviště vrápence malého) a běžní jeskynní bezobratlí. V době přeletů byl navíc odchycen netopýr velkouchý.
Letouni (netopýři a vrápenci) jeskyně Na Špičáku:
vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)
netopýr velký (Myotis myotis)
netopýr brvitý (Myotis emarginatus)
netopýr vodní (Myotis daubentonii)
netopýr černý (Barbastella barbastellus)
netopýr ušatý (Plecotus auritus)
V lomu u východu z jeskyně je jezírko, napájené ze spodního patra jeskyně, obývané mimo jiné také čolkem horským a ojediněle čolkem velkým.
Netopýři, tajemní tvorové, nespravedlivě opředení mnoha předsudky - průvodní slovo Miroslav Krobot