Jeskyně Na Špičáku - okolí
Jeskyně Na Pomezí
Jeskyně Na Pomezí se nacházejí 10 km jihozápadně (vzdušnou čarou) od Jeskyně Na Špičáku.
Supíkovice
Mnoho zarostlých jam, skalních stěn a zapomenutých bloků, hromady kamenů a sutě svědčí o tom, že supíkovické vápence byly na mnoha místech dobývány už od středověku. Téměř bílý, hrubě krystalický vápenec, prokreslený barevnými šmouhami, vystupuje od Špičáku přes Supíkovice a Velké Kunětice až do Polska. Byl dobýván na pálení vápna i jako stavební kámen, ale zaujal především jako krásný a dobře opracovatelný dekorační kámen. Hnědá slída flogopit jej zbarvuje do hněda až fialova, zrna diopsidu do zelena (zelenavému od Supíkovic říkali kameníci „divoký mramor“ a neměli jej rádi pro jeho tvrdost a špatnou leštitelnost).
Mramor se vylamoval a v posledním z lomů vylamuje dosud ve velkých blocích, z nichž se tesaly ozdobné prvky staveb, reliéfy, pomníky i sochy nebo se rozřezávaly na dekorativní obkladové či dlažební desky. Kolem poloviny 19.století jezdili formani ze Supíkovic s vápnem a mramorovými pomníky až do dnešního Maďarska, Polska a na Ukrajinu.
V roce 1901 bylo lomů na mramor jen v okolí Supíkovic a Velkých Kunětic devatenáct. V největším z nich se ročně vytěžilo až 2000 m3 kvalitních bloků. Roku 1885 byla v Supíkovicích (Saubsdorfu) založena Zemská odborná škola pro mramorový průmysl, později Odborná škola kamenická, která zanikla až s vystěhováním německého obyvatelstva v roce 1945. Škola vychovala mnoho uměleckých kameníků a šířila slávu supíkovického mramoru do celé Evropy. Podmínky pro přijetí ke studiu byly tři: ukončení obecné školy, čtrnáct roků života a tělesná způsobilost pro kamenickou práci. Vyučování bylo bezplatné a 24 žáků pobíralo stipendium 60 zlatých ročně. Krásné výrobky ze supíkovického mramoru se staly součástí řady významných evropských staveb, mezi nimi i Pergamon muzea v Berlíně. Patrně nejslavnějším místním sochařem byl Josef Obeth (1874–1961), autor Prissnitzova sousoší v Jeseníku, které vytvořil v roce 1909.
Sláva supíkovického mramoru i supíkovických kameníků vydobyla Saubsdorfu přízvisko „Slezská Cararra“.
Zlaté hory
Toto město vzniklo jako hornická osada na rýžovištích zlata, táhnoucích se podél potoků od Příčné hory. V městském muzeu se návštěvníci mohou seznámit s historií hornictví a životem lidí z této oblasti.
Zlaté hory – informační centrum
Zlaté hory - zlatokopecký skanzen
Středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor, v místě zvaném Údolí ztracených štol, nabízí k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji. Na romantickém místě se natáčelo několik pohádek.
Zlatokopecký skanzen Zlaté hory
Poutní kostel P. Marie Pomocné (Maria Hilf)
Za třicetileté války utekla Anna Tannheiserová na horu Boží Dar, kde porodila syna Martina. Ten z vděčnosti za svou záchranu ustanovil v poslední vůli, aby na tomto místě byl zavěšen obraz Panny Marie. Časem se rozšířila pověst o uzdravení z různých nemocí a obraz začal přitahovat zástupy poutníků. Během následucích let byla postavena kaple, v letech 1834-1841 byla nahrazena prostornějším poutním kostelem a křížovou cestou.
Poutní místo Panny Marie Pomocné Maria Hilf
Jeseník
Severomoravské město ve stejnojmenných horách.
Vodní tvrz Jeseník
Vodní tvrz se nachází v centu města. První zmínka o ní pochází již z roku 1374. Vodní se dnes nazývá proto, že původně ji obklopoval příkop s vodou. Po požáru roku 1727 byla původní středověká pevnost přestavěna v zámeckém stylu. Dnes zde sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka. Během třicetileté války ji marně obléhali Švédové - obléhání připomíná několik dělových koulí v průčelní zdi. Právě zde také v roce 1622 začalo temné a kruté období čarodějnických procesů, které se rozšířily i do jiných míst ve Slezsku a na severní Moravě. Až do roku 1945 sloužila potřebám vratislavských biskupů.
V letech 1970-1982 byla rekonstruována a v roce 1993 byla u vstupní brány umístěna pamětní deska hudebního skladatele K. Ditterse z Dittersdorfu. Dnes jsou v ní umístěny stálé expozice týkající se okresu Jeseník. Před tvrzí je k vidění žulový bludný kámen o váze 2,2 tuny, který pochází z jihovýchodního Švédska.
Vodní tvrz Jeseník – Vlastivědné muzeum Jesenicka
Lázně Jeseník
Lázeňský areál se rozkládá v malebné krajině nad městem Jeseník, v průměrné nadmořské výšce 620 m. Lázně využívají příznivé klimatické podmínky a léčebnou sílu zdejších pramenů (je zde evidováno kolem 80 pramenů), objevenou legendárním doktorem Vincenzem Pressnitzem (jedním ze zakladatelů současné vodoléčby).
Rozhledna Zlatý Chlum
Zlatý Chlum je vrchol, tyčící se nad městem Jeseník. Na jeho severozápadním svahu ve výšce 875 metrů byla roku 1899 postavena Moravsko-slezským horským spolkem 26 m vysoká kamenná rozhledna. V roce 1902 byla vybudována v sousedství turistická chata, která v padesátých letech vyhořela. Rozhledna nabízí kruhový rozhled do údolí Bělé a Staříče, na město Jeseník a na hlavní hřeben Jeseníků od Praděda po Šerák. Zlatý Chlum je oblíbeným výletním místem s možností občerstvení.
Lipová-lázně
Horská obec ležící na rozhraní dvou pohoří – Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor 5 km od města Jeseník. Lipovské lázně byly založeny roku 1837, jejich zakladatelem je přírodní léčitel Johanna Schrotha. Dnes fungují jako klimatické lázně s celoročním provozem.
Slezský Semmering
Železniční trať z Hanušovic do Jeseníku byla zprovozněná roku 1888. Železnice prochází několika údolími a tvoří úchvatné zákruty nad nimi. Údolí železnice překonává pomocí řady viaduktů. Trasa mezi Brannou a Lipovou překonává značné převýšení (nejvyšším bodem trati je Ramzová 760 m n. m., které je nejvýše položenou rychlíkovou stanicí v ČR). Na nádraží v Horní Lipové v bývalé budově ústředního stavědla lze navštívit menší expozici provozu na této trati.
Vápenná
Obec je vstupní branou do regionu Rychleb směrem od Jeseníku na rozhraní Žulovské pahorkatiny, Hornolipovské hornatiny a Sokolského hřbetu Rychlebských hor. Cyklisté mohou využít „Rychlebské stezky“ – ucelenou sít stezek (trailů) speciálně upravených pro zábavnou jízdu na horském kole v těsném kontaktu s přírodou.
Žulová
Nejvýznamnější památkou ve městě Žulová je zbytek gotického slezského hradu Frýdberk. Z hradu ze 13. století zbyl pouze bergfrit (okrouhlá hlavní věž). Za třicetileté války byl hrad poškozen a roku 1703 přestavěn na pivovar. Ten byl o cca 100 let později zlikvidován a v roce 1820 byl k věži přistavěn kostel sv. Josefa. V této podobě slouží kostel dodnes a jedná se o zajímavou raritu.
Hrad byl postaven na konci 13. století Wüstehuby. V letech 1325-1358 náležel Haugwitzům, roku 1358 jej koupilo vratislavské biskupství a stal se sídlem biskupských purkrabí (později hejtmanů). Od 2. poloviny 15. století dávali biskupové hrad do zástavy. V 70. letech 16. století biskupem Martinem Gerstmanem vykoupen a roku 1582 pravděpodobně v renes. slohu opraven a přestavěn. V roce 1639 dobyt a později vypálen Švédy. V polovině 17. století nouzově opraveny obytné budovy hradu a kaple, v roce 1703 změněn na pivovar. Na počátku 19. století daroval biskup Hohenlohe zpustlý pivovar s celým areálem býv. hradu městu na výstavbu kostela. Pivovar a další budovy zbořeny a k zachovalé kulaté věži byl přistavěn zčásti na starších základech v roce 1810 jednoduchý klasicistický kostel. V 60. letech 19. století zasypány sklepy a odstraněny poslední zbytky hradních staveb.
V obci se dále nachází muzeum historie kamenictví na Žulovsku, kde můžete zhlédnout nástroje a nářadí, jako model pily na dělení vytěženého kamene, výrobky z místních hornin (žula a mramor) - koryta, kříže a náhrobky. V mineralogické části uvidíte minerály podle Strunzova systému od prvků po silikáty nebo unikátní mineralogické ukázky z celého světa.
Zámek Jánský Vrch
Zámek postavený na skalnatém kopci tvoří přirozenou dominantu města Javorník. Historie zámku je spojena s biskupstvím v polské Vratislavi, které objekt a s ním i celé Jesenicko vlastnilo od roku 1348. V zámeckých sbírkách je uložena největší kolekce dýmek v ČR, kterou návštěvníci mohou obdivovat v rámci základního prohlídkového okruhu (reprezentační místnosti).
Zámek Slezské Rudoltice
Nachází se ve stejnojmenné obci. Barokní zámek vznikl přestavbou renezanční tvrze a největšího rozkvětu dosáhl ve druhé polovině 18. století. Ve druhé světové válce v něm sídlila část Goebbelsova ministerstva propagandy a cvičil zde Hitlerjugend. Po válce byl zestátněn.
Areál zámku s přilehlým parkem je památkově chráněn od roku 1963. V letech 2020-2022 prošla budova zámku přezdívaného "Slezské Versailles" rekonstrukcí z prostředků přidělených obci v rámci česko–polského operačního programu EU. U zámku je park s jezírkem.
Tipy na výlety - Olomoucký kraj:
