Jeskyně Na Špičáku - historie
HISTORIE, OBJEVOVÁNÍ, ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ JESKYNĚ
Jeskyně Na Špičáku patří mezi nejstarší písemně doložené jeskyně v Evropě. Jisté je, že ji objevili kameníci při lámání mramoru již ve středověku. Čas od času sloužila jako úkryt. Na začátku 19. století byla v jeskyni nalezena lidská kostra, pokládaná za pozůstatky osamělého návštěvníka, který zde zabloudil a vyhladověl.
V 80. letech 19. století na žádost německého horského spolku MSSGV jeskyni odborně prozkoumal brněnský geolog Alexandr Makowsky a roku 1885 je zmapoval vojenský topograf Johan Ripper, zeť zakladatele jesenických lázní V. Priessnitze. Jeho pozoruhodně přesná mapa byla užívána ještě ve 20. století. První zprávy o historických nápisech podal roku 1886 frývaldovský vlastivědný pracovník Adolf Kettner.
V letech 1884–1885 německý horský spolek MSSGV jeskyni primitivně upravil a zpřístupnil veřejnosti. Návštěvníci procházeli jeskyní s průvodcem a svítili si karbidovými lampami. Snad vysoké vstupné bylo příčinou malé návštěvnosti a spolek se posléze jeskyně zřekl. Přesto byla až do druhé světové války významným turistickým centrem. Za války se v jeskyni ukrývali obyvatelé z okolí, i němečtí vojáci. Ještě počátkem roku 1947 se v ní schovávali příslušníci organizace Wehrwolf.
V roce 1949 převzal opuštěnou jeskyni Komunální podnik v Jeseníku a následně národní podnik Turista - Severomoravský kras, který ji v letech 1954–1955 znovu upravil, elektricky osvětlil a doplnil o štolu nového východu. Slavnostně byla jeskyně otevřena v květnu 1955.
V roce 1994 byl přístup k jeskyni i některé části prohlídkové trasy přizpůsobeny parametrům invalidních vozíků a podzemní labyrint se stal bezbariérovým. V letech 2021-22 prošla kompletní rekonstrukcí historická provozní budova s pokladnou.
HISTORICKÉ NÁPISY A KRESBY NA STĚNÁCH JESKYNĚ
Jeskyně Na Špičáku patří mezi přírodní výtvory poznamenané mimořádným množstvím nápisů a kreseb. Zatímco v dnešní době je poškozování jeskyní nápisy nežádoucí a trestné, zachování tohoto nešvaru z historických dob je cenným pohledem do minulosti. Každý záznam, letopočet, znak či vyobrazení pomáhá nahlédnout do historie jeskyní a jejich využívání, o čemž máme často jen mlhavé informace. Epigrafické záznamy na stěnách Jeskyně Na Špičáku studovali a dokumentovali odborníci už několika generací. Za nejstarší ověřený letopočet napsaný na jeskynní stěně dlouho považovali datovaný záznam z roku 1564. Následně jsou také uváděny zejména letopočty 1613, 1645, 1678, 1743, 1763 a mnoho z 19. století. Orientační archeologický průzkum nápisů v roce 2003 však odhalil zatím nejstarší letopočet z roku 1519 s pravděpodobně prospektorským symbolem. V jeskyni je však mnoho dalších nápisů a kreseb, mnohdy už nečitelných a bez udání letopočtu. Není vyloučeno, že některé jsou ještě starší.
Nápisy a kresby byly vytvářeny různou technikou. Nejběžnější jsou záznamy psané uhlem, červenou rudkou a tuhou. Používána byla také rudka hnědá, saze a několik záznamů je tesáno, ryto nebo do skály vyškrabováno. Pomineme-li nečitelné nápisy, jména a texty bez udání letopočtu, nejvíce záznamů pochází z 19. století a počátku 20. století (od roku 1885 byla jeskyně oficiálně zpřístupněna veřejnosti). Několik letopočtů je ze 17. století.
Mimořádný zájem vyvolávají kresby a piktogramy. Několikrát se v jeskyni opakuje znak dvou zkřížených šavlí a to v místech hůře přístupných. Objevuje se také symbol hornictví – zkřížená kladiva. Unikátem je nedávno zrestaurovaná renesanční malba Adorace Krucifixu a alchymistické symboly slunce (zlato) a půlměsíce (stříbro), které patří k nejstarším a po pravěkých malbách v Kateřinské jeskyni a v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu jsou třetí nejstarší dochované jeskynní malby v České republice.